phone Potřebujete poradit? Volejte: +420-777-722-045

Lázeňství v Mariánských Lázních

Lázeňství má v České republice velkou tradici. Lázeňská péče zde vžždy byla postavena na moderních lékařských postupech a vědeckých poznatcích o účincích přírodních léčivých zdrojů.

Mariánské Lázně jsou příkladem tohoto přístupu k lázeňství. V minulosti byly sídlem Výzkumného ústavu balneologického, největšíš autority ve svém oboru v České republice. V současnosti plní podobnou úlohu Ústav lázeňské medicíny, špracoviště 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pod Karlovu Universitu v Mariánských Lázních rovn쾞 spadá bakalářské studium fyzioterapie zaměřené na balneoterapii, kde studují budoucí odborníci na lázeňskou péči.

Indikace

Mariánské Lázně patří mezi lázeňská místa s největším počtem indikací v České republice. Je to díky tomu, žže na relativně malém území města vyvěrají prameny s chemicky velmi různorodým složžením. Specifikem Mariánských Lázní v rámci České republiky je léčba nemocí močového ústrojí.

Hlavní léčené nemoci

  • Nemoci pohybového ústrojí
  • Nemoci ledvin a močových cest
  • Nemoci dýchacího ústrojí
  • Metabolická onemocnění
  • Gynekologická onemocnění včetně léčby neplodnosti
  • Nemoci oběhového ústrojí
  • Onkologická onemocnění
  • Nemoci trávicího ústrojí
  • Nemoci nervové soustavy

 

Přírodní léčivé zdroje

Minerální vody

V Mariánských Lázních vyvěrají studené uhličité kyselky o teplotě 8-10°C, které se využžívají při různých procedurách. Jedná se předevšším o pitnou kůru a uhličité koupele. Oxid uhličitý obsažžený v těchto pramenech se použžívá k plynovým koupelím a injekcím. Méně mineralizované vody jsou stáčeny a prodávány jako stolní voda.

Peloidy

Jedná se o pro léčebným procedury upravené slatiny a raššeliny. Použžívají se k léčivým obkladům a zábalům.

Klima

Není oficiální léčivý zdroj. Ovššem díky relativně vysoké nadmořské výššce, čistotě ovzdušší a hustému zalesnění lze hovořit o blahodárném účinku mariánskolázeňského podnebí na lidské zdraví.

Nejvyužžívanější léčivé prameny

Minerální voda se využívá ke koupelím a k pitné léčbě. V Mariánských Lázních a v nejbližším okolí se nachází přes 40 pramenů minerálních vod. Tyto prameny jsou chemickým složením velice různorodé, a dá se říci, že se liší jako den a noc. Vedle velmi slaných tak zvaných slaninických glauberských minerálních vod, nacházíme prosté kyselky, například s vysokým obsahem železa.

Léčivé minerální vody jsou takové vody, které mají prokazatelný léčivý účinek. Těchto léčivých pramenů je v Mariánských Lázních šest:


Lesní pramen


Lesní pramen, který se nachází v parku za divadlem, je minerální voda, která obsahuje hodně bikarbonátu a sodíku. Působí mukoliticky, to znamená, že uvolňuje hlen z dýchacích cest. Hlavní problém u chronické bronchitidy je, že pacienti nemohou odkašlávat a právě k odklašávání jim pomáhá Lesní pramen. Pacienti, kteří mají kromě bronchitidy i hypertenzi nebo problémy se srdcem nemohou pít příliš velké množství Lesního pramene. Tito hosté pak používají Lesní pramen převážně ve formě inhalací. Lesním pramenem je možné rozpouštět ledvinové kameny z kyseliny močové, ale zde si musíme dát pozor, neboť ostatní ledvinové kameny budou růst. Lesní pramen je též velice vhodný pro pacienty, kteří mají problémy s žaludkem, především zvýšenou kyselostí žaludku.

Křížový pramen


Křížový pramen je nejstarším pramenem v Mariánských Lázních. Dr. Nehr, který objevil Mariánské Lázně pro svět lázeňství, využíval k léčbě především Křížový pramen. Tento pramen je velmi slaná a velmi silně mineralizovaná voda. Obsahuje 10 gramů minerální soli v litru. Křížový pramen se využívá u onemocnění žlučníku, jater, slinivky a především proti zácpě. Pacienti, kteří mají problémy s tlakem a se srdcem musí využití Křížového pramene vždy konzultovat s lékařem, protože tato velmi slaná voda zadržuje vodu v těle a tak není vhodná u hypertenze a srdečních problémů.

Rudolfův pramen


Rudolfův pramen je zcela unikátní minerální voda. Běžně je známé, že Rudolfův pramen se využívá především u zánětlivých onemocnění močových cest. Rudolfův pramen obsahuje velké množství vápníku a i velké množství hořčíku a jen velmi málo sodíku. Tato voda je velice vhodná pro léčbu starších klientů, protože vysoký obsah vápníku působí příznivě proti osteoporóze. Hořčík je vynikající pro práci nervových buněk, srdečních buněk, svalových buněk a je přirozeným antioxidantem. Nízké množství sodíku je prospěšné díky tomu, že nezadržuje vodu v těle. Rudolfův pramen se v minulosti předepisoval především u onemocnění ledvin.

Karolínin pramen


Karolínin pramen je minerální voda, která obsahuje velké množství hořčíku, ale méně než pramen Rudolfův. Karolínin pramen obsahuje též 2,5 krát více sodíku než pramen Rudolfův. Karolínin pramen, který se v dobách Nehrových nazýval pramenem Novým, byl koncem minulého století znovu přiveden na kolonádu. Karolínin pramen se využívá především u urologických pacientu, u ledvinných kamenů, zejména když neznáme složení těchto ledvinových kamenů.

Ambrožův pramen


Ambrožův pramen je prostá kyselka s vysokým obsahem železa. V dřívějších dobách se využíval především u anemií, které vznikají z nedostatku železa. Nyní jsou na anémii různé tablety, případně injekce a Ambrožův pramen není již tolik využíván. Tento pramen je velice vhodný u fosfátových ledvinových kamenů.

S Ambrožovým pramenem je spojená velmi zajímavá tradice, říká se, že Goethe při svých pobytech v Mariánských Lázních hojně a pravidelně pil Ambrožův pramen. V té době prožíval Goethe svou poslední životní lásku s Ulrike von Levetzow. Legenda říká, že v těch dobách byl Goethe právě díky této léčbě plný sil. A proto hosté, kteří k nám přijíždí z anglických mluvící zemí, nazývají tento pramen Spring of the love, němci jej nazývají Quelle der Liebe, rusové Istochnik ljubi, česky se mu říká pramen lásky. A tedy, kdo se chce v Mariánských Lázních zamilovat, jde se napít Ambrožova pramene.

Ferdinandův pramen


Poslední pramen používaný v pitné léčbě je pramen Ferdinandův. Tento pramen se nachází v parku směrem k Úšovicím (cca 1,5km od centra). Ferdinandův pramen je velmi silně mineralizován, má více než 10 gramů minerální soli v litrů. Je tak slaný, že v minulosti se využíval pro výrobu zažívací tzv. Tepelské či mariánskolázeňské soli. V současné době se počítá též s jeho využitím. K pitné léčbě se tento pramen může využívat pouze se souhlasem lékaře.

Pitná léčba je složitý proces, vždy je třeba myslet na to,
že určitá voda je vhodná pro konkrétní potíže, ale může být silně nevhodná pro potíže jiné.
Pitnou léčbu je třeba vždy konzultovat s lékařem,
protože špatně prováděná pitná léčba může uškodit.

Obecná pravidla pitné léčby

 

  • Pitnou léčbu doporučujeme 3 krát denně před jídlem.
  • Všechny mariánskolázeňské minerální prameny jsou studené. Teplota minerální vody se pohybuje mezi 8 až 10 °C Díky tomu všechny tyto vody obsahují vysoké množství oxidu uhličitého, jelikož oxid uhličitý uniká do vzduchu při teplotě 36 °C. Pří léčbě v Mariánských Lázních doporučujeme studené minerální vody, protože voda se po vypití v žaludku ohřeje a tím se začne uvolňovat oxid uhličitý, která se resorbuje žaludeční sliznicí, způsobí její zvýšené prokrvení a tím se resorbuje více minerálních látek.
  • Teplou minerální vodu používáme při onemocnění žlučníku, jater, slinivky a při zácpě. Samozřejmostí je, že studené minerální vody se nepijí při onemocnění horních cest dýchacích.
  • Minerální voda se pije z lázeňských pohárků. Tento lázeňský pohárek má objem 220 ml. Doporučujeme provádět pitnou léčbu přímo u pramene a pohárek (tedy těch 220 ml.) vypít malými doušky během 3 až 5 minut. Jestli-že se mají vypít dva pohárky je nutné mezi pitnou léčbou udělat přestávku minimálně 5 minut. Pitnou léčbu doporučujeme ukončit aspoň 15 min. před jídlem.

 

Pitnou kúru je třeba vždy konzultovat s lékařem, protože špatně zvolená pitná léčba může uškodit zejména pacientům s vysokým krevním tlakem a s problémy se srdcem.