Historie Mariánských Lázní

Návštěvník Mariánských Lázní, který se právě prochází nádhernými parky a obdivuje elegantní lázeňské domy, si jen těžko představí, že na tom samém místě býval ještě relativně nedávno neprostupný prales s bažinami a strmými roklemi.

Mariánské Lázně jsou mezi významnými lázněmi České republiky nejmladší – jejich historie se začala psát před necelými 200 lety. O to bouřlivější a zajímavější vývoj město mělo. Již po 100 letech existence patřily Mariánské Lázně k nejznámnějším lázním světa a hostily slavné osobnosti své doby včetně členů královských rodin.

Začátky lázní

O léčivých pramenech vyvěrajících v nepřístupném údolí se vědělo poměrně dlouho. Díky nehostinnosti místa zde ale nebylo stálé osídlení a nedošlo k systematickému využívání pramenů.

Situace se začíná měnit až na konci 18. století. Vlastnosti pramenů začíná studovat lékař tepelského kláštera, Josef Jan Nehr. Brzy se přesvědčil o jejich blahodárném působení na lidské zdraví a jejich dalšímu studiu zasvětil zbytek života. Právě jeho zásluhou byl postaven první lázeňský dům. Stalo se tak v roce 1808 a místo dostalo název Mariánské Lázně.

Klíčovou osobou v dalším rozvoji Mariánských Lázní byl opat kláštera Teplá Karel Kašpar Reitenberger. Energický opat intenzivně investoval do lázeňské infrastruktury, a to často i přes odpor ostatních členů řádu. Pro Mariánské Lázně získal geniálního zahradního architekta Václava Skalníka. Ten nechal zasypat rokle, vysušit bažiny a založil nádherné parky, které mohou návštěvníci města obdivovat dodnes.

Zlatá éra lázeňství

Význam Mariánských Lázní během 19. století neustále stoupal. Impulsem k ještě většímu rozvoji bylo napojení města na železniční trať Cheb-Plzeň v roce 1972. Rychlé spojení s okolním světem podpořilo další příliv lázeňských hostů.

Mariánské Lázně měly štěstí osobnosti-vizionáře, jejichž opatření byla základem budoucí prosperity města. Takovým byl i starosta Dr. August Herzig. Za jeho působení v úřadě bylo postaveno mnoho významných budov a posílena infrastruktura, to vše při zachování genia loci lázeňského centra.

Na začátku 20. století byly Mariánské Lázně na vrcholu. Město mělo významné postavení ve státní správě. Jeho jméno ovšem sahalo daleko za hranice rakouského císařství. V lázeňské sezóně zde pobývali významní šlechtici, umělci a podnikatelé. Svoji letní dovolenou zde opakovaně trávil nejmocnější panovník tehdejšího světa, anglický král Edward VII. V roce 1904 ho v Mariánských Lázních s velkou slávou navštívil rakouský císař František Josef I. Mariánské Lázně se stávají politickým, společenským a kulturním centrem světového významu.

1. světová válka a období mezi válkami

První světová válka neblaze ovlinila i Mariánské Lázně. Fronta se městu vyhnula ale přesto došlo k významnému propadu návštěvníků jako logickému důsledku tragické situace v Evropě. Poválečné období bylo velice obtížné ovšem od poloviny dvacátých let nabírají lázně druhý dech a blíží se své předválečné slávě.

2. světová válka

Druhou světovou válku přežily Mariánské Lázně bez větší úhony. Město sloužilo jako lazaret, nebyly zde žádné strategické body. Na rozdíl od většiny České republiky bylo město osvobozeno americkou armádou pod vedením generála Pattona. Američtí důstojníci pak s oblibou využívali místní golfové hřiště.

Období komunismu

V roce 1946 došlo k odsunu místních sudetských Němců, kteří tehdy tvořili většinu obyvatel. Do Mariánských Lázní naopak přišli noví obyvatelé z různých koutů České republiky.

Lázeňské zařízení byla znárodněna a pod centrálním řízením změněna na obrovskou zotavovnu pro pracující. Mariánské Lázně tehdy plnily především léčebnou funkci.

V roce 1952 zde byl založen Výzkumný ústav balneologický. Díky jeho činnosti byla lázeňská léčba založena na moderních lékařských poznatcích a Česká republika v této oblasti získala řadu špičkových odborníků.

V letní sezóně bylo v Mariánských Lázních opravdu živo – přijíždělo sem až 40 000 pacientů. Masové využívání zařízení a nedostatečné investice do obnovy vedly k postupnému chátrání lázeňských budov. Centrum města bylo ale naštěstí až na výjimky ušetřeno necitlivých stavebních zásahů.

Období od roku 1989 do současnosti

Po pádu komunismu a zrušení mezinárodní izolace se Mariánské Lázně znovu otevřely zahraničním návštěvníkům. Centrum města bylo z vleké části opraveno , přibyly nové hotely a zařízení pro návštěvníky.

Krok za krokem se Mariánské Lázně vracejí tam kam patří. Spolu s Karlovými Vary a Františkovými Lázněmi tvoří tzv. Západočeský lázeňský trojúhelník, jednu z turisticky nejatraktivnějších oblastí České republiky.